archiv režijních projektů
HENRY PURCELL - THE TEMPEST
Komorní opera JAMU ve spolupráci s barokním tanečním ansámblem ALLA DANCA a DIVADLEM NA ORLÍ uvede barokní semioperu THE TEMPEST
Anglicko - česká verze vytvořená na motivy díla Wiliama Shakespeara.
Hudba: Henry Purcell
Libreto: Wiliam Shakespear
České texty: Renata Fraisová
Premiéra: sobota 22. 3. 2014 v 19h, Divadlo na Orlí, Brno
Reprízy: pondělí 24.3. 2014 v 19.h, Divadlo na Orlí, Brno
úterý 25.3. 2014 v 19.h, Divadlo na Orlí, Brno
středa 26.3. 2014 v 19.h, Divadlo na Orlí, Brno
čtvrtek 27.3. 2014 v 19.h, Divadlo na Orlí, Brno
režie: Renata Fraisová
dirigent: Marek Klimeš
choreografie: František Dofek
scéna: Hynek Petrželka
kostýmy: Monika Urbášková
foto ze zkoušky
Informace z televizního záznamu:
www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/267227-studenti-jamu-prevlekli-barokni-opery-do-moderniho-havu/
Posouzení od kritika Vladimíra Čecha - Český rozhlas Vlatava
- pořad Mozaika: v 44,40 minutě zázanamu
prehravac.rozhlas.cz/audio/3089078
MOK - Renata Fraisová
Pro podzim 2013 jsme připravili novou autorskou činohru na téma středověk a současnost.
Premiérové představení proběhlo dne 6.11. 2013 v Atriu fakulty sociálních studií v Brně. Následující reprízy jste mohli navštívit ve dnech:
- středa 13.11. 2013 v 19h - Atrium fakulty sciálních studií, Joštova 218/10, Brno
- pondělí 18.11. 2013 v 18h - Divadelní sál konzervatoře, třída Kpt. Jaroše1890/45, Brno
MOK - foto z premiéry
Scénář a režie: Renata Fraisová Výtvarník scény: Jakub Kříž Výtvarnice kostýmů: Veronika Fiurášková
Hrají: Michal Marhold, Jana Vondrů, Ivana Pavlů, Jan Žáček, Eva Štěrbová, Michael Robotka, Tadeáš Horehled, Marie Mičánová, Vítězslava Ševčíková
Mok - foto z premiéry
La serva padrona - Opočno 2013
Dne 3. července 2013 v 18 hodin opět ožila v prostorách Mariánského kostela v Opočně hudební komedie G. B. Pergolesiho La serva padrona /Služka paní/.
V podání: Renaty Fraisové, Davida Kříže, Ondřeje Koláčného a Ivy Hrbáčkové
LIDSKÝ HLAS - Francis Poulenc /Voix humaine
Francouzská lyrická tragédie uváděná v českém jazyce.
Premiéry: Úterý 14.5. 2013 v 18h Studio DEVÍTKA JAMU - BRNO
Středa 15.5. 2013 v 11h Studio DEVÍTKA JAMU - BRNO
Reprízy: Pátek 17.5. 2013 v 17h Studio DEVÍTKA JAMU - BRNO
Pátek 17.5. 2013 v 19h Studio DEVÍTKA JAMU - BRNO
Neděle 19.5. 2013 v 19h DIVADLO NA ORLÍ - BRNO
Režie: Renata Fraisová
Scéna a kostýmy: Anastasiya Chaplenko
Zpěv: Alena Nevimová, Eva Štěrbová
Slovo režisérky:
Lidský hlas je nejen opera, nejen činoherní drama, ale také hluboká psychologická sonda do ženské mysli. V průběhu příprav a zkoušek jsem od žen ve svém okolí slyšela mnohokrát tuto větu: „Ten příběh je přesně jako můj život, já se v té hudbě vidím.“ Ano, nejedna z nás jistě pojmenuje skrze onu bezejmennou bytost střípky svého vlastního života. V každé je kousek citlivé, láskyplné, milující ženy, ale také panovačné a sebestředné potvory. Toužíme, pláčeme, bojujeme za lásku, ale když řekneme víc než se smí, následky mohou být fatální pro oba.
Toto dílo vnímám jako úchvatné varování všem, kteří neváží svá slova. Pozastavme se s onou neznámou, podívejme se jí do očí, vyslechněme její hlas, který úzkostně čeká na odpověď svých otázek. Snad potom zapomeneme na malichernosti všedního dne a uvědomíme si, jak krásné je žít.
Renata Fraisová
... Píše se rok 1930, noční Paříž se choulí v spánku a všude nastalo ticho. Jen ve čtvrti Aurteuil, v mysli jedné ženy je neklid, noční můra se snoubí s únavou a nešťastnice neví kudy kam. Vyčerpaná a zoufalá usíná za svým psacím stolem... Co bude zítra? Jaké bude její další ráno?... Zvoní telefon!
CÍSAŘOVA BRÁZDA -Renata Fraisová
U příležitosti 790. výročí oslav první historické zmínky o městě Rousínov vznikla nová divadelní hra uvedená na festivalu Rousínovský divadelní podzim 2012.
Premiéra: 17. listopadu 2012 v 18,30h, Sál Záložny - Rousínov
Repríza: 19. listopadu 2012 v 18,30h., Sál Záložny - Rousínov
Scénář, režie, scénografie: Renata Fraisová Kostýmy: Renata Ivancová
Videoart: Jakub Kříž
Slovo režisérky:
V evropských kronikách je psáno, že se dne 19. srpna 1769 ve Slavikovicích, nedaleko městečka Rousínov, zastavil dvorský kočár a jeho veličenstvo císař Josef II. vyoral na poli sedláka Trnky dvě brázdy v půdě.
Tato slavná událost zní stroze, historická fakta jsou jasná: pole č. 149, majetek sedláka Trnky, na poli sloužil čeledín Jan Kartoš. Avšak za každým jménem zaznamenaným v kronice se skrývá jedinečný lidský osud. Ten my dnes již bohužel neodhalíme. Pro vaši i naši radost jsme proto vytvořili vlastní pravdu o tom, jak to tehdy "skutečně bylo".
A co všechno se může stát, když jeden syn prchá před svou matkou? A co teprve, když je tím synem sám císař Josef II. ?
LA SERVA PADRONA - Giovanni Battista Pergolesi
V rámci 4. koncertu III. Cyklu klasické hudby uvedeným Ondřejem Koláčným ve spolupráci s městy Jičín, Sobotka, zámkem Humprechtem a Královehradeckým krajem zaznělo nové nastudování komické opery "La serva padrona" v doprovodu barokního ansámblu.
premiéra: 2. 8. 2012 v 19,30 Valdštejnská lodžie, Jičín - Sedličky
repríza: 3. 8. 2012 v 19,30 Zámek Humprecht
režie: Renata Fraisová
účinkují: Uberto - David Kříž (baryton)
Serpina - Renata Fraisová (soprán)
Vespone - Tomáš Kastl
Barokní ansámbl:
Jitka a Ondřej Koláční - housle
Blanka Karnetová - viola
Jana Kracík - fagot
Martin Šmíd - virginal
Představení doprovázel nejen barokní ansámbl, ale také skutečné hromy a blesky. Ty sesílala Serpina na svého pána natolik vytrvale a přesvědčivě, že se k ní připojilo i samo nebe a strhla se skutečná bouře. Hlavní protagonisté se však nezalekli, vše se v dobré obrátilo a ke spokojenosti diváků došla láska ke svému cíli.
Rousínovský divadelní podzim 2012
Městu Rousínov, které v letošním roce slaví 790 výročí první historické zmínky o městě, byl vytvořen drobný divadelní festival: Rousínovský podzim 2012, na kterém divácí mohou shlédnout premiéry čtyř žánrů. A tak v nastávajících čtyřech měsících zazní opera, muzikál, činohra i zpěvohra v podání souboru D.A. V. A. a jejich hostů. Představí se rovněž dvě autorské novinky z per Rejži a Rejžičky (David Kříž, Renata Fraisová).
OPERA / Barokní komické intermezzo
LA SERVA PADRONA - G. B. PERGOLESI
Premiéra: pondělí 24. září 2012 v 18,30 h Koncertní sál ZUŠ Rousínov
Režie: Renata Fraisová
Hudební nastudování: David Kříž
Scéna a kostýmy: Renata Fraisová
Klavírní spolupráce: Jiří Najvar
Osoby a obsazení: Serpina - Renata Fraisová
Uberto - David Kříž
Vespone - Tomáš Kastl
Slovo režisérky:
La serva padrona je rozverná barokní komedie, která si vtipně pohrává se společenskými přesdudky i lidskými city. A tak je láskou zaslepený starý mládenec Uberto přiváděn k nepříčetnosti svou drzou mladou služebnou Serpinou a nikdy nic neříkajícím sluhou Vesponem. Co se však škádlívá, to se rádo mívá... nebo snad ne?
MUZIKÁL / jednoaktová muzikálová báchorka
ROUSÍNOVSKÝ VODNÍK - DAVID KŘÍŽ
Premiéra: 9. října 2012 v 18,30
Repríza: 10. října 2012 Velký sál Záložny Rousínov
Režie: David Kříž
Scéna a kostýmy: Renata Ivancová, Radek Kříž, Iva Mertlová
Videoart: Jakub Kříž
Obsazení:
Z. Salzburgerová, E. Kyjovská, T. Horehleď, V. Ševčíková, J. Libánek, J. Žáček. H. Bobová, A. Coufalová, V. Matulová, D. Strmísková
Hudební ansámbl D.A.V.A. - J. Kužnárová, Š. Zoulová, D. Kříž
ČINOHRA / vyoraná činohra o dvou dějstvích
CÍSAŘOVA BRÁZDA - RENATA FRAISOVÁ
Premiéra: sobota 17. listopadu 2012 v 18,30
Repríza: pondělí 19. listopadu 2012 Velký sál Záložny Rousínov
Režie: Renata Fraisová
Scéna a kostýmy: Renata Ivancová, Renata Fraisová, Iva Mertlová
Videoart: Jakub Kříž
Obsazení:
F. Kolmačka, K. Zahradníčková, V. Jánská, V. Hašková, J. Žáček, J. Hýzl, V. Chlumský, J. Bubeníková, J. Libánek, M. Floslerová, Š. Zoulová, J. Modlitbová, M. Hašková
ZPĚVOHRA / vánoční příběh o radosti lidí a polepšeném pánovi
ŽIVÝ BETLÉM - DAVID KŘÍŽ
Premiéra: sobota 14. prosince 2012 v 18,30 Velký sál Záložny Rousínov
Režie: David Kříž
Diirigent: Jiří Najvar
Diirigent: Jiří Najvar
Séna a kostýmy: Iva Mertlová, Renata Ivancová
Účinkují všichni členové souboru D.A.V. A.
Smyčcový soubor při ZUŠ Fr. Sušila Rousínov
Zprávy v médiích
http://vyskov.cz/clanek/cs/rousinovsku-divadelni-podzim-uspesne-zakoncen
COSI FAN TUTTE - Wolfgang Amadeus Mozart
Komorní opera JAMU uvedla za spolupráce studentů tří brněnských vysokých škol Mozartovu tříaktovou operu Cosi fan Tutte. Dílo zaznělo v českém překladu Jiřího Charváta.
premiéra: 1.12. 2012 v 18hodin v Bezbarierovém divadle Barka Brno - Královo pole
reprízy: 2.,5. a 6.12. 2012
režie: Renata Fraisová
dirigent: Pavel Šnajdr
scéna a multimédia: Jakub Kříž
kostým: Veronika Fiurášková
Účinknovali studenti katedry zpěvu, JAO - Janáčkův akademický ocrchestr, sboristé různých brněnských sborů pod vedením Lukáše Kozubíka
REPORTÁŽ Z PŘEDSTAVENÍ NA ČT 1
Slovo režisérky:
Takové jsou všechny! - Hlásá hrdě Alfonso ...
Takoví jsou všichni ?! - Mají v očích dívky ...
Takoví jsme všichni. - Vypráví trpce úsměvná Mozartovská „Škola milenců“, příběh o lásce začínající zdánlivě nevinou sázkou dvou mladíků a jednoho muže. Před námi je rozehrána hra s lidskými city, která přirozeně nemůže zůstat bez následků.
Z Mozartovy hudby a Da Ponteho textu číší svěžest, optimismus a energie, ale i hloubka úzkostných stavů, bolestí a soužení prožitých tak upřímně, jak dovede jen první mladistvá a dosud nezklamaná láska plná snů a ideálů. A protože i nám jsou ještě stále školní lavice důvěrně známé, pohrála jsem si s touto myšlenkou a převedla toto nadčasové téma na konzervatoř mezi studenty a jejich profesory. Setkáme se tak se zamilovanými, téměř ještě dětskými studentkami zpěvu Fiordiligi a Dorabellou, rošťácky proti světu bouřícím se hornistou a trumpetistou Ferrandem a Gulielmem. Z nepřijetí ke studiu ovlivněnou mladinkou uklízečkou Despinou a jejich šviháckým, mírně cynickým učitelem Alfonsem. Rozkaz královský - školský - nás náhle odvolal - zpívají hornista s trumpetistou, aby se po srdceryvném loučení vrátili mezi školní lavice jako bývalí studenti zpěvu a stali se dívkám nejen novými spolužáky. Dívčin boj za věrnost se střetává s mileneckou náruživostí dvou pěvců a nám vzniká za přispění Alfonse a Despiny nejedna komická situace, zobrazující naše lidské nešvary. Tím nejvýraznějším je touha manipulovat s druhými. A tak stejně jako akvarista sleduje dění ve svém akvárku, stává se i Alfonso tím, kdo ovládá životy svých svěřenců. Občas zhasne, někdy nakrmí anebo pro zábavu rozvíří vody jejich životů.
V závěru příběhu vyplývá, že trestem za onu neuváženou sázku je všem přítomným předčasné vystřízlivění z naivity mládí a prozření do reálnosti dospělého světa. Přesto si mladí dokáží odpustit a s novou vírou posledních slov opery: "Smích nám dává sílu žít" odmítají slavit Alfonsovu cynickou radost z vyhrané sázky. Tak tedy pojďme si hrát!“
LA SERVA PADRONA - Giovanni Battista Pergolesi
Studio Devítka HF JAMU uvedlo operu "Služka paní" v českém jazyce.
premiéra: 14.4. 2011 v 17 hodin v Studiu Devítka HF JAMU
reprízy: 18.,19. a 20. 4. 2011
režie: Renata Fraisová
výtvarník scény a kostýmů: Jana Boháčková
klavírní doprovod: Katarína Duchoňová - Mašlejová
Slovo režisérky:
"Tato italská barokní buffa zachycuje ve své době poměrně běžnou situaci v měšťanských domech, případně zámeckých sídlech. Jedná se o soužití pána- starého mládence, se sluhou a mladou služkou. Komická zápletka vzniká ve chvíli, kdy dívku přestává bavit být nesustále onou polsušnou pomocnou domácí silou a respektovat pánovo nicnedělání. Nestará se o jeho pohodlí a věnuje se pouze svým nejnutnějším povinnostem. Pán se do ní postupem času ale zamiloval a je ochoten mnohé tolerovat. Ne ovšem všechno, a tak vzniká nejedna napjatá chvíle, z níž vznikají slovní přestřelky i mnohá přestřelení. Náhoda střídá nehodu, aby neúmyslně legrace jedné strany zamíchala osudem té druhé.
Tato opera je jakousi parodiíí na pravé italské manželství. Byť neoddáni, chovají se k sobě služka a pán v mnoha ohledech stejně jako manželé.
Pergolessi vtipně vystihl bystrost mladé dívky, pohotovost a zarputilost se kterou si jde za svým cílem přes všechny překážky až do vysněného manželství s bohatým mužem, jež jí poskytne pohodlnou budoucnost. Ze strany ženy se tedy nejedná o lásku, ale o praktickou vypočítavost. Přestože bychom mohli její jednání odoudit za nemorální, hudební způsob vyprávění tohoto příběhu nás přivádí doí situace, kdy dívce ve skutečnosti přejeme úspěch a pánovi klid.
Je to "hra" a vzájemná dvou lidí řeměnit si protějšek k obrazu svému.
Hlavní podtitulní věta skrývá i shrnutou ideu mé koncepce a ta zní následovně:
"Copak zákon schvaluje takhle týrat muže?!".... ale nebojte se, on to přežije.
Odkaz na ukázku:
LA SERVA PADRONA A SUOR ANGELICA
Giovanni Battista Pergolesi a Giacomo Pucinni se setkali v rámci původního projektu "Opera v klášteře" ve zdech Rajhradského kláštera konaného dne 19. 6. 2011 v 17 hodin v Benediktinském opatství v Rajhradě.
Režie: Renata Fraisová (La serva padrona)
David Kříž (Suor Angelica)
Klavírní spolupráce: MgA. Tomáš Krejčí
ZÁPISNÍK ZMIZELÉHO - Leoš Janáček
V rámci mezinárodního festivalu JANÁČEK BRNO 2010 byl Komorní operou HFJAMU uveden scénický projekt: Leoš Janáček - Říkadla - Mládí - Zápisník zmizelého
premiéra: 18.11.2010 v 19 hodin v bezbariérovém divadle BARKA
reprízy: 20. a 22.11. 2010
Říkadla
režie: David Kříž
dirigent: doc.MgA. Vít Spilka
scéna a kostýmy: MgA. Sylva Marková
"Leoš Janáček sestavil soubor osmnácti lidových říkadel líčících různorodé situace, příhody, které prožívají zvířecí, lidské i další postavy. Tyto texty podložil hudbou a doplnil instrumentální introdukcí a codou. Obsahová a zvuková rozmanitost Janáčkových Říkadel nejen že lahodí uchu, ale také představivosti, která velice silně vybízí ke scénickému ztvárnění tohoto díla. Necháme na chvíl dřímat starosti běžného dne a oživíme říkadlovské kočky a psa, kozy, kravky... oživíme svět říkadel...svět, kde je i většina starostí důvodem k úsměvu."
Mládí
režie: David Kříž
dirigent: Ema Mikešková
scéna a kostýmy: Sylva Marková
"Mládí. Člověk v něm poznává nejen první lásky, ale především přátele, se kterými zažívá běžné i nevšední zážitky svého života. Prostřednictvím přátelského vztahu dvou kluků se nám představí další atributy mládí, jako je například hravost v první části, smutek a zadumanost v druhé části, touha poznávat ve třetí části až po první povinnosti ve čtvrté, kdy navíc v závěru skočíme do dospělosti. Nabízí se zde totiž otázka, jestli právě díky přátelům a společným zážitkům, nejsme i v dospělosti stále ti mladí kluci a mladé holky."
Zápisník zmizelého
režie: Renata Fraisová
klavír: Jan Šimandl
scéna a kostýmy: Renata Fraisová
"Zápisník zmizelého je písňovým cyklem dvaceti dvou písní pro tenor, alt a tříčlenný sbor s doprovodem klavíru. Byť se jedná o písňovou a ne operní tvorbu, skrývá tato hudba v sobě velké vnitřní drama, poskytující nám možnost vyjádřit ji rovněž scénicky.
Leoš Janáček čerpá z básní vydávaných v průběhu roku 1916 v Lidových novinách. Jsou to ve své době anonymní texty snažící se působit do jisté míry záhadně. Z této skutečnosti, podpořené ještě krátkou fiktivní „soudní zprávou“ jež podtrhuje onu tajemnost, vycházím při vzniku vlastní inscenační koncepce. A tak se zde setkáme s Janíkem, cigánkou Zefkou, ale i stíny a přeludy naší fantazie.
Příběh pohřešovaného mladíka vyprávíme z pohledu situace vzniklé po jeho zmizení. Pokusíme se tak očima jiného člověka spatřit přirozenou výpověď duše, která procítěné chvíle zaznamenala do svého deníku. Je to ve své podstatě zachycený obyčejný lidský příběh lásky. Takový jaký potká nejednoho z nás. Svým prožitkem a závěrečným řešním je však neobyčejně hluboký a krásný. Právě skrze plnost emocí detailně vykreslených Janáčkovou hudbou získává toto dílo svůj zvláštní půvab a přitažlivost.
Je plné emocí, vášně, lásky, jemných citů i živelné erotiky, které se prolínají lidským životem a určují mu směr a smysl. Mojí snahou není detailně převyprávět konkrétní situace, ale spíše nastínit divákovi jednotlivé momenty podobné impresionistickým a expresionistickým obrazům, jež se střídají stejně jako napětí a uvolnění v ději, a propojit tak sen s realitou.
(A čím je pro mne Janáčkův Zápisník zmizelého?: „Výpověď mysli choré láskou.“ )
FIDLOVAČKA - Josef Kajetán Tyl
Ve slavnostní atmosféře došlo ve Stavovském divadle dne 21.12.1834 k premiéře této krásné pražské lokální frašky. A o 176 let později došlo v prostorách Studia Devítka, JAMU Brno k radostnému znovuuvedení posluchači JAMU.
premiéra: 25.5.2010 v 18 hodin Studio Devítka
reprízy: 26.a 27.5.2010
autor libreta: František Škroup
režie: Renata Fraisová
scéna a kostýmy: Iva Miklošková
klavírní spolupráce: Lukáš Kozubík
Slovo režisérky:
"Tato zpěvohra žertovně ironicky pohlíží na lidskou malost. Stává se poměrně tvrdou a jasnou kritikou dění ve společnosti. Oprostili jsme se od dění 19. století a pokusili se nechat vyniknout člověka. Tedy človíčky - ony Mastílkové, Kroutily, Kozelky a mnohé další, se kterými se setkáváme i my dnes. a protože prvda snese humoru, pojďme se pobavit."
PEŘINA - Renata Fraisová
"Ach mamá, jak můžete být tak krutá" zaznělo dne 27.1.2010 v prostorách Studia Devítka HF JAMU z úst Tomina, hlavní postavy drobné pohádky pro dospělé v níž zazněly árie A. Dvořáka, W.A. Mozarta a P.I. Čajkovského.
režie, scéna a kostýmy: Renata Fraisová
klavírní doprovod: Konstantyn Tyško
účinkují: Anna Dubnová, Alena Nevimová, Roman Hoza, Peter Račko a Napoleon
"Podívejme se na chvíli na svět dětskýma očima, snad lépe porozumíme sami sobě."